Jarda

Bitva u Vysoké - 22.09.2007





Jarda "Jerry" Foršt

RC Stíhač



Krásný podzimní den přivítal poslední pohárovou soutěž kategorie ESA na letišti Markéta u obce Miskovice nedaleko Vysoké. Sešlo se zde 11 pilotů připravených hájit svou stuhu a čest a rozhodně obojí nedat lacino.


Stroje, které se sešly na pilotní linii, byly vesměs staré známé z minulých bojů. Výjimku tvořily nové Fockewulfy 190A Jardy a Terky Forštových, kteří za ně vyměnili svá značné pošramocená Zera a také Pavel Pad Dvořák přivezl velmi krásný a velice dobře létající P51 Mustang (ve třech vydáních).

Počasí bylo krásné, vítr ideální, po briefingu se mohlo bez odkladu na start.

Základní kola proběhla bez potíží. Na nebi exceloval Libor Pechan se svým nočním Hurricanem, Pavel Dvořák sekal o sto šest ani i ostatní piloti nezůstávali pozadu. Ovšem rychlá letadla a stále větší chuť po sekání zákonitě přinesla i daň. Ani jeden z Fockewulfů Jardy a Terky Forštových nepřežil druhé kolo. Terky model se dokonce zřítil do pole s hustou stuhou dýmu za ocasem – to jak při havárii začali hořet baterie. Ale ani jiní nelétali bez šrámů. Pavel Dvořák měl se svým Mustangem odhadem za celou soutěž 4-6 střetů – naštěstí pro něj bez fatálních následků. Ovšem Jarda Zahálka po prvním likvidačním killu (s Jerrym, který svůj stroj taky hledal v okruhu patnácti metrů) model ještě opravil, ale po druhém, kdy se střetl s Liborem, opravování vzdal.
Prostě – seků padlo hodně a srážek také. Je to logické. Modely jsou rychlé a obratné, navíc snadno opravitelné. To všechno tlumí pilotovy obavy z havárie a tak se létá skutečně velmi blízko sebe.

Ptal jsem se po soutěži pilotů, kdo se ve vzduchu nestřetl ani jednou. Nikdo. Pouze Pavel Petrášek se přihlásil. Střet ovšem měl, ale nikoliv fatální.

Ale takový je aircombat, každý musí počítat s tím, že letoun může být poškozen nebo zničen, koneckonců, tohle je také koření téhle kategorie. O to je pak vítězství í sladší.

A o to sladké vítězství se v sobotu 22.9. podělili:
1.Pavel Pad Dvořák
2.Libor Pechan
3.Ruda Klouček

Sláva vítězům, čest poraženým a tichá vzpomínka zničeným modelům.


Ohlédnu-li se zpět, je vidět že aircombat ESA prodělal velký vývoj. Letadla jsou rychlá, daleko rychlejší než když před dvěma lety ESA začínala. Tříčlánky o proudech 15-20C ženou motory s výkonem až 200W (některé), které pohánějí modely na úrovni maximální povolené hmotnosti. Výsledkem je, že souboje jsou krásné, rychlé a likvidační. Bohužel. V ESA dnes vítězí stroje s plným polystyrenovým trupem, protože lépe snášejí havárie ve vzduchu. Křídla jsou vyztužena hliníkovým drátem, který umí na rozdíl od uhlíku pružit a nevytrhne se tedy z křídla tak snadno. Původní ploché trupy, navíc konstrukčně oslabené výřezem pro baterii, nemohou při srážce s rychle letícím plnotrupovým modelem obstát.

Aircombat ESA velmi zrychlil a souboje se zdramatizovali. Mám ovšem pocit, že daň kterou za to platíme, je příliš velká. Není to jen daň finanční, protože ESA komponenty zas nejsou tak drahé (i když také ne zanedbatelně), ale je to daň psychická (kdo má rád rozbité letadlo), časová (letouny je třeba opravit nebo postavit nové), ale také daň v tom, že čelíme nebezpečí, že noví piloti nebudou chtít takovou kategorii létat. A za chvíli ani ti staří.

Souboje ESA totiž přestávají simulovat skutečný boj, kdy zásahem byl pilot vyřazen z boje a nebo i zabit. Také výkonová omezení skutečných stíhaček již ESA nesimulují – která stíhačka vydržela viset na vrtuli? Kapacita baterií a účinnost motorů nenutí pilota hospodařit s plynem (výjimky existují) a motto– jen ať mě seknou, aspoň to lépe letí – také neodpovídá skutečnosti.

Jisté riziko zničení modelu tu bude vždy, ale pravidla by měla stimulovat piloty tak, aby ochrana stuhy byla jejich prioritou, a aby přizpůsobili letový styl skutečnosti, že zdroje jsou omezené a výkon na vrtuli také.

Prostě a krátce – mám pocit, že aircombat ESA dospěl do stádia, kdy bude potřeba zamyslet se a vrátit mu jeho původní účel. Zábavné soutěžní létání simulující souboje z druhé světové války bez toho, že by modelář musel stavět na každou soutěž nový model.

Uvidíme. Nápady a myšlenky už jsou. Sledujte naše stránky.

Jarda Jerry Foršt


Administrace Design 2006 (c) maestros.loopos