Divoká Markéta - 10.06.2006

Jarda "Jerry" Foršt

RC Stíhač

Chce se napsat, že Miskovice jsou malebná vesnička nedaleko od Kutné Hory, kdyby to ovšem neznělo jako ukrutný kýč. Jenže – Miskovce jsou skutečně malebná vesnička nedaleko Kutné Hory, ať si literární cítění říká co chce. Je to moc krásný kout země a modelářské letiště, kde se akce Divoká Markéta konala, se krčí na povlovném východním svahu, ze kterého se před vámi rozprostírá krajina přes celý obzor. Postavíte-li se na vzorně udržovanou travnatou přistávací plochu miskovického letiště přímo pod větrný pytel, volky nevolky se zastavíte a obdivujete nádhernou nížinu, která je tolik typická pro tenhle (chce se napsat žírný) kraj. Prostě, miskovické letiště se vám dostane pod kůži a rozhodně tam chvíli zůstane.

Ale miskovické letiště jsem nenavštívil z důvodů estetických, jak by se možná mohlo zdát, ale z důvodu modelářských. Stalo se dějištěm druhé letošní bitvy ecombatové akce ESA – operace Divoká Markéta. Do Miskovic se sjela stará známá parta už předchozích soutěží mezi nimiž budil pozornost opět Pechan team – otec se synem – svými dokonale zpracovanými modely a nebezpečně vypadající dvoumotorovou Černou vdovou. Samozřejmě nechyběl ani Franta Řezníček se svým obligátním Lagg-3 a objevil se i nováček Tomáš Hrubý (nováček v combatu, nikoliv pilotními zkušenostmí, neboť Tomáš je excelentní pilot). A z Prahy mimo jiné dorazila na svou první soutěž i první pilotka ESA, Tereza s japonským Zerem.

První heat

Vítr foukal méně než při minulé bitvě a tak se po počátečním sprintu k modelům strhla docela pěkná mela. Libor Pechan starší chtěl evidentně odčinit smůlu, která ho pronásledovala posledně a strhl k divokému souboji nejen veterány, ale i oba nováčky. Mě osobně se dařilo. Mezek odstartoval jak po drátkách a po několika obratech jsem měl první stuhu na křídle. Baterky ještě šlapaly dobře, tak mě ani trofej nebrzdila. Vzápětí jsem o ní stejně přišel, kdy se kolem mě mihlo Zero a já byl rázem bez zátěže na křídlech. Létalo se blízko a létalo se na krev. Během prvních pěti minut jsem dosáhl tři seky a jednu srážku ve vzduchu s Liborem Pechanem mladším. Obě éra to přežila a pokračovala v souboji, jen Libor příšel o vršek směrovky. Sedal jsem se třemi seky, Libor starší hlásil také tři a stejně i Tomáš Hrubý. Pomyslel jsem si, že to nebude žádná rekreace. Přijel jsem s úmyslem obhájit své vítězství z minulé soutěže (Bitva nad Rohozcem,detaily na www.aircombat.cz) , ale ani tři seky v prvním kole mi moc optimismu nedodaly. No uvidíme dál.

Druhý heat

Scramble, sprint a start. Vítr začal zesilovat a Mezek se vzepnul hned po startu. Ale je to hodné éro a výkon malého střídačku ho žene k obloze. Svistot rozbíhaných vrtulí je přehlušen vítězným výkřikem Libora staršího, který odvážným manévrem ihned po startu bere stuhu vedle startujícímu stroji. Manévr je to efektní ale poměrně nebezpečný, protože model nemá rychlost a seká tak ve dvoumetrové výšce. Přetažení je v takový okamžik fatální. A souboj pokračuje. Smůla se chytá Franty Řezníčka – vadný článek ve vysílači shazuje jeho stroj do pole bez možnosti dalšího pokračování. Také Tomáš hrubý havaruje. Při letu útoku střemhlav byla země příliš blízko. Ve vzduchu je tedy méně strojů a za chvíli není co sekat. Libor starší exceluje, Libor mladší sedá bez seku, Tereza Forštová sedá s jedním sekem, ale při přistání utrhne motor – naštěstí je oprava rychlá. Já mám seky tři a chuť se rvát dá. Netušil jsem ještě, že moje naděje právě skončily.

Třetí heat

Vítr je v poryvech stále silnější nicméně startuje všech sedm strojů bez potíží. Během první minuty hlásí Libor starší další dva seky a vypadá to, že jeho touha dostat se na bednu získává reálné obrysy. Snažím se seknout za každou cenu a přichází trest. Při útoku z přemetu asi v pěti metrech mě podfoukne vítr a Mezek se válí v poli s utrženým motorem. Sprintuji pro něj, sesbírám kousky a běžím zpátky na start. V běhu hodnotím, jestli to půjde opravit. Snad ano, sprintuji k autu pro lepidlo a aktivátor (proč jsem si to já blbec nevzal s sebou?) a bleskově opravuji utrženou přepážku a ulomený čumák. Vteřiňák je úžasná věc. Motor je zalepený, čumák taky na svém místě, tak ještě vrtuli a znovu jdu do vzduchu. Bohužel již jen na dvacet sekund, protože heat právě končí.

Finále

Následuje delší přestávka, než se dobijí všechny baterky a jde se do finále. Mezek má motor trochu nakřivo, jak jsem spěchal s opravou, ale snad to dotrimuju. Všichni ostatní jsou připraveni, takže do bloků s startér řve Scramble. Jdu do vzduchu s malým náskokem, stuha mého stroje mi pěkně učeše pěšinku na hlavě. Bojím se pohnout abych jí neutrhl. Ucho je naštěstí celé a už jsem ve vzduchu. Mezek jde okamžitě do strany, vyrovnávám a trimuji. Zvratem se otočím a v táhlém průletu pátrám po někom, kdo mi nastrčí stuhu. A už vidím. Zezdola stoupá jako čert zelené Zero. Musí to být Libor mladší, bleskne mi hlavou, protože jeho táta letí finále s Černou vdovou. A už je tady. Naklopím letoun a v prudké klesavé zatáčce útočím na jeho stuhu. On je ovšem o chlup rychlejší..Vzepne se ve stoupavém výkrutu, rána a vzduch je plný trosek. Mezek padá s utrženým čumákem a motorem vlajícím na kabelech. Zero v pomalém výkrutu jen s polovinou křídla. Tak. A je po nadějích.

Pomalu se s Liborem couráme do pole pro trosky strojů a nad hlavou pomalu vrcholí souboj. Černá vdova Libora staršího seká jako dobře seřízený kombajn. Jeden z jejích motorů je zahlcený stuhou, a stíhač tak ztrácí rychlost. Toho využívá Zero Terezy Forštové a seká v riskantním manévru stuhy pověšené za Černou vdovou. Té se odlehčí, zrychlí a ještě v poslední sekundě finále dokáže útok vrátit a dosáhnout posledního seku v operaci Divoká Markéta.

Stroje pomalu sedají na travnatou plochu a začínají se sčítat šrámy a seky. Můj Mezek vypadá smutně, Liborovo Zero ještě smutněji. Naštěstí elektronika a motor jsou v pořádku, takže nakonec to spraví jen pořádný kus EPP a vteřinové lepidlo. Ale až doma. Teď jen sedíme, kecáme, pozorujume letouny kolegů, co toho ještě nemají dost a čekáme, jak to vlastně všechno dopadlo.

Třetí místo – Tereza Forštová. Zúročila rozvážný let bez zbytečného rizika se třemi seky. Tomášovi Hrubému vynesla excelentní pilotáž místo druhé a první místo obsadil, se dvanácti seky a více jak 1700 body Libor Pechan starší. Gratulace vítězům, čest poraženým.

Já doplatil na touhu seknout za každou cenu. Tak je to v aircombatu vždycky. Když riskujete málo, neseknete. Když riskujete hodně, dosáhnete sice sek ale také s větší pravděpodobností havarujete. Je to ostrá hrana a vítězové po ní umí balancovat, jak Libor Pechan starší beze zbytku předvedl, včetně dávky štěstí, která je také nutná. A úplně na závěr chci poděkovat členům modelářského klubu Markéta v čele s Jardou Sládečkem, kteří nám umožnili si jejich krásné letiště vypůjčit.

Poslední přidané modely